Rubrika: Vzdělání

Důležité vzdělání


VzdÄ›lání, tak to je téma samo o sobÄ›. Já patřím k tÄ›m lidem, kteří se moc rádi uÄí a kteří se moc rádi vzdÄ›lávají. Byla bych opravdu smutná, kdybych tÅ™eba nemohla Äíst další vzdÄ›lávací knihy. Já patřím k tÄ›m lidem, kteří mají rádi knihy a také mám ráda hlavnÄ› krimi knihy. Nebo také Ätu obÄas horory, ale hlavnÄ› mám ráda vzdÄ›lávací a nauÄné knihy. Mám ráda nauÄnou literaturu. A kdybyste tÅ™eba vidÄ›li mou knihovnu, jak mám opravdu knihovnu plnou knih, tak byste se snad i divili. Já neznám žádného ÄlovÄ›ka tady u nás v okolí anebo žádnou kamarádku Äi známého, který by mÄ›l více knih, než mám doma já. Jenomže mÄ› tohle nevadí.

Knihy jsou můj módní doplněk.

A věřte, že téměř každou druhou knihu mám dokonale pÅ™eÄtenou a nÄ›kterou knihu mám dokonce pÅ™eÄtenou dvakrát. JednoduÅ¡e vzdÄ›lávání a moje veliká zábava také mám dvě stÅ™ední Å¡koly, mám dvě maturity, které jsem udÄ›lala opravdu napoprvé a vždy úspěšnÄ›. Vy se možná ptáte, že když mám ráda vzdÄ›lání, proÄ jsem si neudÄ›lala tÅ™eba vysokou Å¡kolu? Věřte mi, že jsem to zkouÅ¡ela dvakrát, bohužel se mi tam nikdy nedaÅ™ilo. NemÄ›la jsem na to mozkové buňky, jak se lidovÄ› říká. Tak jsem si Å™ekla, že než jeÅ¡tÄ› abych Å¡la do práce, když mám chuÅ¥ studovat, že si udÄ›lám jeÅ¡tÄ› jednu maturitu. Opravdu hodnÄ› mÄ› to těšilo.

Knihovnu mám plnou knih.

NÄ›kteří lidé mi říkali, že jsem líná pracovat, že jdu znova do Å¡koly. Jenomže rodina mÄ› v tomhle podporovala. Když mÄ› tohle baví, když mÄ› baví Å¡kola a vzdÄ›lávání se, proÄ pak nejít do Å¡koly? Na tom není nic hrozného. Jsou to jenom ÄtyÅ™i roky života a prý vzdÄ›lání mi potom nikdo vůbec nevezme. Tohle je pravda, takže jsem si ke zdravotní Å¡kole jeÅ¡tÄ› udÄ›lala ekonomickou Å¡kolu, do toho jeÅ¡tÄ› chodím studovat italÅ¡tinu a angliÄtinu. Ale k tomuhle už mám i zamÄ›stnání. Jsem v mateÅ™ské Å¡kolce jako pomocný asistent. Tahle práce mÄ› baví, navíc také mám ráda dÄ›ti, takže mohu být s dÄ›tmi a také se vlastnÄ› více vzdÄ›lávám, protože ve Å¡kolce alespoň vidím, jak dÄ›ti umí být Å¡ikovné anebo jak dÄ›ti také se umí podřídit dospÄ›lým a nebo jak my dospÄ›lí se uÄíme od dÄ›tí. 

Číst dále

Nevzali mi dítě do školy, a co teď?

Předškolní vzdělávání je v naší republice částečně dobrovolné (první dva roky) a část je povinná (poslední předškolní rok). Předškolní vzdělávání navštěvují děti od dvou do pěti let, ale většinou nastupují děti tříleté. Předškolní vzdělávání bylo donedávna vnímáno jako samozřejmost, ale už pár let se často objevuje problém, že se děti do školky nedostanou ani ve třech letech. Co dělat a na koho se obrátit?

pastelky ze dřeva

Pokud nebylo vaše dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, můžete se proti rozhodnutí odvolat. Pokud je však kapacita dětí plná a prostě jste se do ní nevešli, máte možnost pouze, pokud některé z dětí nenastoupí. Což se stát může, ale nemusí. Pokud nechcete čekat na zázrak, pak můžete zkusit obvolat všechny školky v okolí a zjistit, zda by se v nějaké ještě nenašlo pro dítko místo. Většinou bývá volněji v menších školkách na vesnicích. Takže pokud nenajdete místo ve městě, pak se nebojte obejít ty vesnické a vysvětlit ředitelům či ředitelkám zařízení, v jaké jste situaci a třeba najdete společnou řeč. Samozřejmě dovážení dítěte do školky není ideální ale lepší než jej nemít kam dát.
věž z kostek

Pokud nenajdete místo ve státní školce, pak máte ještě možnost zkusit některou ze školek soukromých. Soukromé školky jsou placené a jejich ceny jsou poměrně vysoké, ale pokud nemáte jinou možnost, pak určitě neváhejte. Výhodou je, že na počet učitelek je v těchto školkách méně dětí a tím pádem mají často i více času. Je možné, že kvůli platbě ve školce vám zůstane v podstatě stejná částka jako u rodičovského příspěvku, ale pokud vám zaměstnavatel nepovolí zůstat neplaceně další rok doma, pak nemáte moc možností.

Poslední možností je umístit dítko do alternativní školky – třeba školky lesní, nebo do dětské skupiny. Těch ale zase tak moc není a jsou spíše výjimkou. A tímto jsme v podstatě všechny možnosti vyčerpali, zbývá už pouze prodloužit si dobu rodičovské dovolené o další rok se souhlasem zaměstnavatele a zůstat bez příjmů, nebo jen chodit na brigádu.

Číst dále

Vzdělání se přeceňuje

Všichni musíme mít nějaké vzdělání, protože jen ve škole se naučíme všechno to, co denně ve svém životě potřebujeme. Většina rodičů své děti nenaučí takový objem látky, jako právě ve škole. Ve škole se naučíme počítat, číst a správně se vyjadřovat. Značíme se tu logicky myslet a získáme ve škole spoust dalších důležitých informací, které můžeme zúročit v dalším studiu. Základní škola je povinná z těchto důvodů, a nemělo by tomu být jinak.

děti se učí

Velmi vysoký podíl na zdělanosti dětí mají přímo jejich rodiče. Škola nemůže suplovat péči rodičů, a jsou to hlavně rodiče, kteří by děti měli rozvíjet, měli by se snažit, aby měly děti zájem o učivo a o všechno, co by se jim mohlo v životě hodit. Život sice není jen o tom denně strávit biflováním zpaměti skoro všechen volný čas, ale rozumnou míru domácí přípravy by měli lidé s jejich dětmi dodržovat.

Po základce se děti hlásí na střední, a už teď musí v 15 letech vědět, jestli půjdou na vysokou nebo ne. Bohužel posledních několik let zápasíme jako společnost s trendem, kde zavládlo nepsané pravidlo společnost, že kdo nemá vysokou školu, je pod úroveň. To ale není pravda. Vzdělání je jedna věc a přirozený intelekt je věc druhá. Proto vzniklo rčení, že i inženýr může být blbec. A právě ten přirozený intelekt je třeba procvičovat.

štos knih

Nezáleží až tak na škole
Pro mnoho profesí je potřeba vysoká škola, to je prostě fakt. Asi byste nechtěli aby vám operoval slepá někdo, kdo je vyučený cukrář. Nicméně i ten cukrář může být inteligentní a přesto se živit rukama. Není v žádném případě ostuda nemít vysokou školu, ale jen vyučení. Ale i ve výučním oboru je potřeba intelekt. Díky němu půjde žákovi učení lépe, snadno pochytí co potřebuje, a u zákazníků nebude za blba, který nedá dohromady větu, která by dávala smysl.

Nenuťte děti za každou cenu na vysokou, když na ni nemají nebo nechtějí. Věnujte se jim odmala, rozvíjejte jejich intelekt a podporujte je ve všem, co budou chtít dělat. Jen tak budeme mít zdravě sebevědomou inteligentní společnost.

Číst dále